V USA probíhá dlouhodobé sledování rozsáhlé skupiny/kohorty zdravotních sester (žen) a pracovníků ve zdravotnictví (mužů). Průběžně jsou publikovány vědecké poznatky, jak skladba stravy ovlivňuje zdravotní stav účastníků studie.
Dílčí studie vědců Harvardovy univerzity publikovaná JAMA Internal Medicine v březnu 2025 sledovala na základě dat z období 1990–2023, jaký vliv na zdraví má konzumace másla používaného na mazání i vaření oproti rostlinným olejům (světlicový, sójový, kukuřičný, řepkový a olivový). Strava byla hodnocena pomocí validovaných semikvantitativních dotazníků o frekvenci každé 4 roky. Účastníci byli rozděleni do kvartilů podle úrovně příjmu másla nebo rostlinných olejů. Nejvyšší příjem másla byl spojen s o 15 % vyšším rizikem celkové úmrtnosti ve srovnání s nejnižším příjmem. Naopak nejvyšší příjem celkového množství rostlinných olejů byl ve srovnání s nejnižším příjmem spojen s celkovou úmrtností nižší o 16 %. Každé zvýšení příjmu rostlinných olejů o 10 g/den bylo spojeno s o 11 % nižším rizikem úmrtí na rakovinu a o 6 % nižším rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, zatímco vyšší příjem másla byl spojen s vyšší úmrtností na rakovinu o 12 %. Nahrazení příjmu 10 g/den celkového množství másla ekvivalentním množstvím celkového množství rostlinných olejů bylo spojeno s odhadovaným 17% snížením celkové úmrtnosti a 17% snížením úmrtnosti na rakovinu.
Podobné poznatky máme i v České republice. V roce 2015 byl v časopise Vnitřní lékařství publikován článek popisující, jak změny ve stravování mezi roky 1990 a 2000 vedly k významnému snížení úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční. Největší změnou bylo snížení konzumace másla z 8,7 kg/osoba/rok v roce 1990 na 4,1 kg/osoba/rok v roce 2000.
Současná vyšší cena másla nás nemusí tolik mrzet, pokud povede k omezení jeho konzumace a vyšší spotřebě rostlinných olejů.